Vítám tě na mém webu plném her, kvízů a videí
Vítám tě na mém webu plném her, kvízů a videí
Každý den se rozhoduješ si o tom, jak se Ti bude v životě dařit. NEPODCEŇUJ SVÁ ROZHODNUTÍ.
My ti tady na této stránce ukážeme jak se správně rozhodovat, ale taky ti ukážeme, jak se díky špatnému rozhodnutí dostat do mega průšvihu.
Teď si pro zajímavost přečti o rozhodnutích, která se udála v dávných dobách, ale svým významem vešla do historie. Pak si zahraj hru, která je dole vlevo, schválně jestli mě porazíš.
Víš, které rozhodnutí může za to, že žijeme tady a teď? U nás v Čechách? Vyzkoušej si v tého on-line hře své vědomosti o rozhodnutích v historii, filmech nebo knížkách. Přesvědč se o důležitosti rozhodnutí.
10 % hráčů má výborné vědomosti a odpovědělo na všechny otázky správně.
Budeš i Ty mezi nimi?
Pokud chceš hrát soutězně, musíš se zaregistrovat a kliknout na "Nová hra".
Nemusíš být Supermanem, ani Hulkem, abys dokázal(a) spousta věcí. Nepotřebuješ mít nadpřirozené schopnosti, ani kamarády z vesmíru, abys dokázal(a) dělat správné věci.
Nemusíš být Supermanem, ani Hulkem, abys dokázal(a) spousta věcí. Nepotřebuješ mít nadpřirozené schopnosti, ani kamarády z vesmíru, abys dokázal(a) dělat správné věci.
Podle starých pověstí byl vladyka Horymír odsouzen k trestu smrti . Před popravou chtěl Kníže Křesomysl odsouzenci splnit poslední přání: projet se na svém milovaném koni Šemíkovi. Horymír s Šemíkem objeli vyšehradské nádvoří. Najednou se Horymír rozhodl pobídnout svého koně víc než obvykle. Šemík přeskočil hradby a se skály, na které stál hrad Vyšehrad, skokem do Vltavy svého pána zachránil. Udivený kníže udělil Horymírovi milost. Kůň Šemík však skok nepřežil a je pochován v Neumětelích, sídle vladyky Horymíra, kde stojí dodnes jeho hrobka.
Rozhodování je jedna z nejdůležitějších dovedností člověka, která má velký vliv na naší spokojenost v životě. Rozhodování je klíčem k tomu být oukej je správně se rozhodovat. Dobře se rozhodovat znamená být v pohodě, špatně se rozhodovat znamená mít problémy. Umíme-li se dobře rozhodovat a ještě ve správný čas je velká šance, že svůj život prožijeme o mnoho lépe, než když se rozhodujeme špatně nebo vůbec. Rozhodování je činnost, při které vybíráme nejlepší variantu ze všech možností, které má k dispozici. Výsledkem je jednoznačný výběr právě jedné varianty. Ideálně té nejlepší.
Rozhodování je jedna z nejdůležitějších dovedností člověka, která má vliv na kvalitu našeho života. Umíme-li se dobře rozhodovat a ještě ve správný čas, je reálný předpoklad, že svůj život prožije o mnoho lépe, než když se rozhodujeme špatně nebo vůbec.
Rozhodujeme se každý den
V předchozí části jsme se dozvěděli o důležitosti rozhodnutí. Když se ráno rozhodnu, že si vezmu starou mikinu, tak jsem ve škole za trubku, ale druhý den je to zas v normálu. Pak jsou tu super důležitá rozhodnutí. Já začal například s kámošema sázet. Ne stromky, ale na fotbalové západy a o prašule. Myslel jsem, že když hraju sleduju fotbal, tak to dám, ale nějak se to zvrtlo. Byl jsem z toho hotovson a udělal ještě blbější rozhodnutí a přišel o všechny peníze.
Klikni na komiks vedle a počti si o tom. Moc u toho ale nebreč :).
Denně uděláme plno rozhodnutí, od těch bezvýznamných, jestli si lehnu na pravý nebo levý bok, jakou si zahraju v mobilu hru, nebo jestli se uprdnu nahlas nebo hodně nahlas. Pak jsou tu středně důležitá rozhodnutí - co si vezmu na sebe, co si dám k jídlu, co pověsím na instagram . Nakonec jsou ty mega zásadní životních rozhodnutí - s kým se budu kamarádit, s kým budu chodit (co kdyby se z toho vyklubal vztah na celý život), co bude můj koníček, čím se budu jednou život… Každé s těchto rozhodnutí sebou nese nějaký důsledek Jedno špatné rozhodnutí může i inteligentnímu člověku zadělat na problémy. já bych o tom mohli vyprávět: Mám kámoše, který má moc hezkou sestru, sice starší, ale dobrou. Před ní jsem se chtěl předvést a začal jsem dělat jedno blbé rozhodnutí za druhým až z toho byl pořádný průšvih.
No nakonec podívej se na to...
Právě jsi na mém příkladu viděl(a), jak je to jednoduché a rychlé prohrát během několika měsíců tolik peněz a dostat se na úplné dno. Přišel jsem o peníze, kamarády, důvěru rodičů, na fotbal jsem přestal chodit a ve škole to bylo taky dost na prd. Průšvih - kam se podíváš. PŘEKROČIL JSEM SVŮJ RUBIKON, což znamená, že jsem udělal rozhodnutí, jehož důsledky už nelze vzít zpět. Byl jsem na dně. V takovém případě již musí pomoci odborníci.
Sportovní sázení je veliká lákačka. Stačí uhodnout výsledek utkání a pokud je tip správný, vyplatí sázková kancelář výhru, která závisí výši kursu. To zní dobře, ne? Když je ale tip špatný, hráč prohrává svou vsazenou částku. To byl můj případ. Bez znalostí, jen tak na náhodu jsem to tam napálil a prohrál všechno, co babička leta pro mě šetřila. Depka přišla během vteřiny a držela se dlouuuuhou dobu. Pokud chce hráč vyhrát hodně peněz a málo vsadit, tak musí vsadit na hodně utkání a všechny je uhodnout. V tom je ale ten háček. Je to podobné jako třeba u testu z fyziky, kdy je připraveno 10 otázek. Vsadil(a) by sis na sebe, že na všechny otázky odpovíš správně? Pokud uděláš jen jednu chybu, o všechny vsazené peníze přijdeš. To je sportovní sázení.
Vsadíš si na to, jak znáš postavy z filmů, seriálů a knížek?
V této hře se zároveň seznámíš s tzv. kursovými sázkami, kdy je každá otázka jinak těžká. Podle této obtížnosti je na otázky vypsaný kurs. Tenhle kurs ti vlastně říká, jakou máš šanci odpovědět správně na otázku.
I tady platí zásada správného rozhodování.
Rekord v této hře je … bodů.
Vyrovnáš ho, nebo dokonce překonáš?
Video: O hře a sázení
Hrajme si, bavme se, dávejme si nachytávky, sázejme se, ale nikdy ne o peníze.
Video: O hře a sázení
Hrajme si, bavme se, dávejme si nachytávky, sázejme se, ale nikdy ne o peníze.
Ezop je považován za zakladatele řecké bajky a dodnes se o něm a jeho bajkách učíme ve škole. Ezop byl otrokem u boháče Xanthose někdy v 6. století před naším letopočtem. Ten se při jakémsi večírku v povznesené náladě vsadil, že vypije moře. V sázce byl všechen jeho majetek. Když druhý den vystřízlivěl, pochopil, že udělal hloupost. Poslal tedy pro Ezopa, aby mu s tím problémem nějak pomohl. Ezop, který byl velmi moudrý, sečtělý a nápaditý člověk, odešel na mořskou pláž, kde už čekali zvědavci, až boháč vypije moře. Ezop davu oznámil, že jeho pán klidně moře vypije, ale musí to být opravdu jen moře. Nejdřív však musí zmizet řeka, které do něj vtéká. Že vypije i řeku se přece nevsadil, že? A jelikož tok řeky do moře nešlo nijak zastavit, sázka byla zrušena a Ezopův pán si své bohatství mohl nechat. A aby se Ezopovi nějak odvděčil, rozhodl se dát mu svobodu. Volný Ezop pak procestoval velkou část Středomoří, kde se proslavil jako vypravěč svých bajek, které známe dodnes.
V proběhu věků se lidé nesmyslně sázeli o svůj majetek. Ne všechny sázky měly takto dobrý konec. V mnoha případech sázkař nejenže přišel o majetek, ale i život, který si následně sám sebral.
Sázka je pro mnohé z nás velké lákadlo. Je to jisté „pobláznění“ se do možnosti zbohatnutí během velmi krátké chvíle. Je to touha po přepychu a bohatství. To ale musí hráč vyhrát a to není nikdy zaručeno. Pokud ale získá větší výhru, následuje stav euforie Prohra má hlubší význam než výhra, protože nám přináší problémy. Čím je prohra větší, tím jsou větší i problémy. Někdy může člověka připravit o vše.
My vám nebudeme povídat žádný tragický příběh, ale skutečný příběh ze soutěže Rubikon, který v historii několikrát opakoval:
Soutěž Rubikon je u konce a Žlutí jsou v euforii. Vítězí. Dostávají za první místo outdoorovou kameru. Moderátor ale přichází s další nabídkou, aby vsadili svoji výhru. Kdo hodí třemi kostkami tři šestky, ten může získat nový herní notebook. Pokud to nehodí, ztrácí výhru. Stačí jen hodit a osud vše zařídí. Šance není veliká, ale je tu. Všichni tuto hru již znají z Rubikonu on-line, kde si ji zkoušeli na zkoušku. Zkušenosti mají. Tady jde ale o notebook. Moderátor postupně všechny obchází a ptá se na odpověď. Postupně všichni odmítají, mohou si ale hodit na zkoušku. Klára čtvrtá v pořadí hází dvě 6 a jednu 5. To zviklalo Frantu, který se rozhodl vsadit na náhodu a jít do risku. Diváci, moderátor, porota, soutěžící byli v napětí, jak to dopadne. Franta bere tři velké kostky, cítí takové vzrušení, ve kterém se míchá silná obava z prohry a naděje na slast výhry. Je tak rozrušen, že nevnímá vůbec nic, srdce mu buší a hází tři kostky na zem. Nepadla ani jedna šestka. Frantovi se ze zklamání udělalo špatně, okamžitě věděl, že to bylo fakt blbé rozhodnutí. Kdyby to šlo vrátit, tak by do toho Franta nešel. To už moderátor natahuje ruku a Franta se smutně loučí se svoji outdootovou kamerou, kterou vrací moderátorovi.
Lidi se baví sázením odjakživa. Třeba kostky podle všeho vynalezli už v době kamenné (tehdy se ještě vyráběly ze zvířecích kostí). Nejvíc se však hra rozšířila v době starých Římanů, z toho období také pochází citát “Kostky jsou vrženy!” - což znamená, že už je rozhodnuto, a my už s tím nic neuděláme. Římsky císař Claudius prý napsal knihu o strategii kostek a v Římě dokonce vzniklo i první kasino - tedy prostor určený pro hraní kostek a jiných hazardních her.
S hazardním hraním se pojí mnoho smutných příběhů podobných tomu mému. Dnes už bych takovou chybu snad znovu neudělal. Mám už k tomu dostatek informací, a že jsi to ty, tak se s tebou o ně podělím.
Starý, ale vlastně i nový pohádky jsou úplně skvělým a ukázkovým příkladem, jak na zodpovědné rozhodování a sázení. Ve spoustě pohádek můžeme najít takové hinty, nápovědy nebo návody, jak na spokojený život s dobrým koncem. Možná o tom ani nevíte nebo si to teď zrovna neuvědomujete, ale víte, v kolika pohádkách se odehrávají příběhy, kde sehraje sázení významnou roli?
V úplné hordě pohádek se můžeme setkat s příběhy o sázení. Když se někdo vsadil s čertem, se smrtkou, s králem nebo s někým dalším. A všechny tyhle příběhy by nás měly něco naučit a poučit nás. Postavy a pohádkové bytosti se sází většinou o peníze, o nějakou práci, kterou bude muset jeden či druhý udělat anebo v tom nejhorším případě se postavy vsázejí o svůj vlastní život.
Už Jaromír Erbenů věděl, že sázet na náhodu je blbost
„Nesázej na náhodu!!!“ To se nás snažil K.J.Erben naučit už dávno a to konkrétně v pohádce „Živá voda“. Dva starší bráchové – budoucí následníci trůnu - se postupně vydali na cestu pro živou vodu, která měla být pro jejich otce. Tato živá voda ho měla zachránit, aby nezemřel. Tito dva bráchové na cestě potkali tři krásné dívky, které hrály hru v kostky. Bráchové se rozhodli, že si s holkama taky zahrajou. Ale úplně všechno prohráli – prohráli zlato a stříbro, pak své koně a nakonec prohráli i sami sebe. Ten nejmladší z bratrů se rozhodl mnohem rozumněji a zodpovědněji – on si kostky s těma třema holkama nezahrál a díky tomu poté mohl donést živou vodu svému otci. Takové „cinknuté“ kostky můžeme vidět i v pohajdě „Šťastný smolař“. Tam tyhle trochu poupravené a „falešné“ hrací kostky přivedly mnoho smolařů přímo na smrt.
Lepší moucha než pokus omyl
Dobře, ale teď trochu známější pohádky. Tu o Zlatovlásce určitě znáte, ne? Pamatujete si na Jiříka? To byl tak trochu nepoučitelný mameluk. Nejdřív dostal úkoly, při jejichž řešení nejprve vsadil na metodu rozhodování „pokus omyl“. No tak třeba při hledání perel si jen tak klekl do trávy a prostě jen začal hledat. Hledal. A hledal. A furt hledal: Od rána až do poledne. No, ale marně. Při druhém úkolu, který dostal, měl Jiří najít v moři prsten, který tam princezna ztratila. Tak teda chodil po břehu, sem a tam, koukal, neviděl a tvářil se smutně. Když za třetí úkol dostal přinést živou a mrtvou vodu, tak místo toho šel prostě jen tak na zkoušku kudy tudy, kam ho nohy nesly, o cestě zas tak moc nepřemejšlel a prostě ťapal, kam ho napadlo. Přišel až do černého lesa. Naštěstí si tam ale vzpomněl, že má a že zná určité informace, které mu přece s úkolem můžou pomoct! A měl hlavně tu nejdůležitější informaci. A to tu, že věděl, která z přítomných dívek a princezen je právě Zlatovláska!
Dobré informace = záchrana syna
To, jak moc důležité je mít ty správné informace, nám může ukázat třeba i pohádka Rumplcimrcampr. Královna Božidara přijde a ztratí svého nově narozeného syna, když neuhádne jméno tohohle záludného skřítka. Naštěstí ale její manžel a současný král ví, jak tyhle důležité a potřebné informace zjistit.
Sázka na vědomosti s vyplácí
Abychom si ukázali i vzorový příklad metody, kdy se někdo rozhoduje na základě svých vědomostí, tak tady máme Matěje z pohádky Nejkrásnější hádanka. Trestu jako takového se vůbec nebál, protože si byl na stopro jistej, že princeznu přehádá a princezniny hádanky si na něho jen tak nepřijdou a že je určitě všechny uhodne. Z toho se může úplně krásně a ukázkově naučit, že sázet si jen tak na náhodu se nevyplácí, ale sázet na své vlastní vědomosti už ano. Pokud tyhle vědomosti ale samozřejmě máme.
Sázka na dovednosti rovněž tak
Vlastně úplně to stejný platí i u dovedností. Když o nic nejde, pak se z legrace sázejme třeba celý život, ale POZOR! Jakmile jde v sázce už o peníze nebo třeba dokonce i o život, jako tomu bylo v pohádce Šíleně smutná princezna, kde se přeci ke konci lidé sázeli o to, že rozesmějí princeznu, je už důležité a potřebné chovat se zodpovědně. Dokud se jakože nic nedělo a když princeznu někdo nerozesmál, nemusel se dotyčný týpek bát nějakého trestu. To bylo v pořádku, to bylo účastníků hned plné nádvoří. No jenže, hned jak král vyhlásil, že pokud účastníci soutěže princeznu nerozesmějí a bude i nadále smutná, tak budou účastníci o hlavu kratší. ŠMIK, KONEC, HOTOVE, MRTVEJ. A rázem bylo nádvoří hned prázdné. Všichni utekli. A to bylo zodpovědné chování. Teda, jeden chlapec vlastně neutekl, viďte že ne?
Rozhodujme se zodpovědně
Zodpovědné rozhodování je to rozhodování, kdy rovnou přemýšlím o tom, jaké následky mi tohle moje rozhodnutí přinese. Když si nejsem na 100% jistý, že princeznu rozesměju, tak bych měl raději pěkně rychle utéct pryč! A jestli se jedná o sázení na náhodu – jako třeba v případě kostek - tak na to radši hned rovnou zapomenu a už o tom vůbec nepřemýšlím.
Správné rozhodování vám pomůže v tom nikdy se nedostat do podobné situace jako jsem se dostal já. Naopak vám může pomoci ke splnění vaší přání a záměrů. Jen je důležité mít k k rozhodování dostatek informací a přemýšlet, co moje rozhodnutí může způsobit. Například při sázení jsem viděl jen to, že zbohatnu a Jana se do mě zamiluje. Vůbec jsem nepřemýšlel o tom, že bych prohrál všechny peníze, které mi dala babička. A už vůbec by mě nenapadlo, že se takhle zhorším ve škole, přestanu hrát fotbal a způsobím takové stresy mým rodičům. Teď tu mám pro vás takovou šikovnou věc, která může pomoci správně a zodpovědně se rozhodovat. Podívejte se na ní. Pořádně.
Rozhodování podle náhody znamená, že nemůžeš výsledek svého rozhodnutí nijak ovlivnit, nemáš jej ve svých rukou. Jako já, kdy jsem vsadil 10 tisíc na jeden zápas, o kterém jsem nevěděl vůbec nic. Sázky na náhodu mě dostaly na dno.
Tvé rozhodnutí není volbou na základě poznatků, vědomostí nebo dovedností, ale je to jen nahodilá volba/sázka, která zpravidla končí neúspěchem.
Podívej se na video vedle a přemýšlej o tom, jestli by Tomáš vyhrál i příště. Přemýšlej také, při hře Člověče nozlob se! může porazit děcko dospělého.
Rozhodování na náhodu je jako házet kostkou. Nikdy nevíš, co Ti padne. V této hře se kostkou hází, navíc si můžeš na svoje štěstí vsadit. Dokážeš získat alespoň 3 body z 36 možných? Zatím se to povedlo jen 5% hráčům.
Můj nejlepší výsledek je 1. Budeš lepší?
A tohle video to jasně ukazuje. Nerozhodují zkušenosti, ani vědomosti, ani dovednosti. Všechno je jen náhoda, kterou členové kladenského Quest klubu nemají šanci žádným způsobem ovlivnit. Dobře se ale pobavili.
A tohle video to jasně ukazuje. Nerozhodují zkušenosti, ani vědomosti, ani dovednosti. Všechno je jen náhoda, kterou členové kladenského Quest klubu nemají šanci žádným způsobem ovlivnit. Dobře se ale pobavili.
„Tááák rodino zítra nebudu pracovat a všichni vyrazíme na parádní výlet“ pronesl vesele tatínek. „Pojedeme vlakem budeme lovit kešky a budeme jíst v Prachovské hájovně. Všichni byli zděšeni, dcera Evička začala plakat, syn Pepa se rozhodl, že sní všechno v lednici, aby měl tukové zásoby a maminka začala psát své sestře dopis na rozloučenou.
Cesta vlakem proběhla dobře. Pak tatínek ukázal na nedaleký les s tím, že tam se nachází Prachovská hájovna. „Neměli bychom jít po nějaké turistické značce?“ zeptala se po dvou hodinách bloudění maminka. K tomu se přidal Josef s tím, že dle něj hájovna na druhé straně a ukazoval mobil. „Věřte mi rodinu, mám instinkty dávných lovců, nic víc nepotřebuju, odpověděl otec a vleže prolézal křoví. „Kdy už půjdeme do té restaurace, já mám hlad“ zeptala se po další hodině plačtivě Evička“. „Jenom co přebrodíme ten potůček a vyběhneme na ten kopec“ odpověděl otec. Další hodinu se pokoušeli přebrodit docela hlubokou řeku. Do toho začalo lít jako z konve a pláštněky na pokyn tatínka zůstaly doma. Evička plakala, maminka nadávala, že tatínek si vůbec nic nezjistil, nemá žádnou mapu a neví, kde jsou a ani kam jdou. „Já ale vím, kde jsme“ řekl tatínek. "V lese u řeky přeci“ dodal. „Vtipe vylez“ řekl Josef a vytáhl mobil s mapami. „Pojďte za mnou, já vím, kde jsme a kam jít zpátky na vlak“.
V pohádce Tajemství staré bambitky vládne král Vilém s královnou Olivií. O království moc nerozhodují a vše nechávají náhodě. To znamená, že se na své království úplně vykašlali, nic neřeší, o ničem nerozhodují a přenechávají vládu nad říší královské radě, ve které mají hlavní slovo prohnaní rádcové Ferenc a Lorenc. Dokonce v království ani moc nezůstávají a raději se věnují svému koníčku – cestování po světě.
Rádcové mezitím rozkrádají království, vypisují čím dál častěji nové daně, jejichž prostřednictvím získávají stále větší příjmy do své vlastní kapsy. Lidé v tomto království čím dál více trpí. Naštěstí je zde jejich syn Jakub, který se rozhodne nic neponechat náhodě, a tak jako v každé pohádce vše nakonec dobře dopadne. Jenže v životě to většinou nebývá jako v pohádce, proto je lepší se raději na náhodu nespoléhat.
Název naznačuje, že něco zkusíme a je to chyba, tak to zkusíme znova a znova, dokud to nevyjde. Většinou, ale tolik pokusů nemáme. V případě rozhodování na základě pokusu – omylu se rozhodujeme prostřednictvím náhodného zkoušení různých možností. Zpravidla nemůžeme výsledek svého rozhodnutí nijak ovlivnit. Příkladem může být návštěva cizí země, kde mají úplně jiné jídlo než u nás. Zkoušíme různá jídla a buď nám chutná nebo ne, nejhorší varianta je, že se nám udělá špatně. Jiné je to, když vsadíme o hromadu peněz na číslo nebo na něco, co neumíme a nedáme to.. To je pak výprask na holou. Pokus omyl je rozhodovací metoda dost na nic, ale občas to vyjde, například když uhádneme správnou odpověď v testu.
Ve hře HEXETO jde o určitou skládačku. Ta má tvar pravidelného šestiúhelníku, který je rozdělený třemi úhlopříčkami na šest dílků. Jeden dílek se podobá tvaru pizzy. A tu všichni přeci dobře známe, takže si už umíte představit, o jaké geometrické tvary tady jde. Tyhle „pizzové“ dílky se k sobě přikládají vždycky stejnými barvami. Ze začátku budeš zkoušet hru hrát metodou pokus – omyl. Při dalším opakování hry budeš zlepšovat svoje dovednosti a s nimi i výsledek. Chce to jen pořádně trénovat. Stejné je to i z rozhodováním.
Tak co, jdeš si zahrát?
Vyrovnáš rekord ve hře, nebo ho dokonce překonáš?
Dostaneš otázku a když nevíš, tak ti dpoluhráči okamžitě chrstnou sklenici vody do obličeje. Jinak hezká ukázka rozdílem mezi pokusem - omylem a vědomostmi.
Dostaneš otázku a když nevíš, tak ti dpoluhráči okamžitě chrstnou sklenici vody do obličeje. Jinak hezká ukázka rozdílem mezi pokusem - omylem a vědomostmi.
Film Císařův pekař – Pekařův císař hezky ukazoval alchymisty, kteří pracovali a rozhodovali se na základě pokusu omylu. Rudolf II. Habsburský podporoval výrobu zlata a elixíru mládí a nelitoval do toho investovat mnoho peněz. Ve filmu ještě můžeme vidět dalšího alchymistu, který rozbíjí atom olova kovadlinou.
Připomeňme si legendární rozhovor z této veselohry:
Rudolf II.: „Zde vyrábíme zlato ze švestek... No řekni, jak to děláš?” Alchymista: „Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála... patláma, patláma, patláma a žbrluch!“ Rudolf II.: „Hhm! Tak vidíte! My mu nerozumíme, ale my mu věříme. Co máme dělat, když nemáme tlumočníka. My ho stejně jednou vyhodíme! Patláma, patláma!” Alchymista: „Paprťála, paprťála.“
V tomto případě se metoda pokus omyl neosvědčila, elixír života nebo výroba zlata, nic z toho se pochopitelně nepodařilo, nicméně díky ní něco přeci jen víme s jistotou, že ze švestek zlato určitě neuděláme.
Podívej se na video z doby Rudolfa II.: ZDE
Metoda pokus – omyl označuje způsob hledání řešení problému pomocí náhodného testování různých možností. To je dobrý přístup ve vědě a výzkumu, nikoli však při důležitém rozhodování. Byla to také dobrá metoda v prvobytně pospolné společnosti. Tam šel neandtálec pralese, vidí medvěda a říká si: "Sejmu ho nebo on mě?" Vlítne na něj a medvěd sejme jeho. Druhý pokus už není možný, konečná (smůla). Pokus - omyl se v součané době využívá při zkoušení ve škole, když toho moc nevíme. Tam počet pokusů záleží na trpělivosti učitele. Nicméně do normálného života se moc nehodí.
Rozhodování na základě zkušeností je metoda stará, jak lidstvo samo. Jde pračlověk pralesem, vidí praplody nebo prazeleninu. Kousne do praplodu a smůlička - je jedovatej. Když přežije, tak získá novou zkušenost, že tenhle praplod už nemá nikdy zhltat.
Rozhodování na základě zkušeností znamená, že se rozhodujeme díky tomu, co jsme zažili, prožili nebo vyzkoušeli v průběhu našeho života. Když se nad svými rozhodnutími zamyslíme a trošku je nějak tak probere, právě tady – přímo z nich – získáváme další a nové zkušenosti, díky kterým se bude moct příště ještě lépe rozhodnout. Já například vím, že nebudu investovat peníze do nesmyslných sázek. Místo toho si radši koupím nového mobila, noťas nebo jinou radůstku. Easy peasy, ne?
Zapamatuješ si podrobnosti z příběhu, který si nejprve prohlédneš? Kolik Ti toho uvízne v paměti?
Vyzkoušej si tuto hru, při které budeš vybírat detaily z příběhu, tak jak šly za sebou. Zároveň si můžeš na sebe i vsadit.
Rekord v této hře je… bodů v čase...
Vyrovnáš ho, nebo dokonce překonáš?
Zkušenosti hrají v životě ohromnou roli. Pokud jsou ale dobré, například v nachytávkách se bez nich neobejdeš. Na videu uvidíš, jak si členové Quest klubu připravili dobrou nachytávku s provazy.
Zkušenosti hrají v životě ohromnou roli. Pokud jsou ale dobré, například v nachytávkách se bez nich neobejdeš. Na videu uvidíš, jak si členové Quest klubu připravili dobrou nachytávku s provazy.
Při čtení knihy Jacka Londona Volání divočiny se milovníci dobrodružství vydají spolu s hrdinou románu psem Buckem do kanadské provincie Yukon během zlaté horečky ma Klondiku. Na začátku příběhu si pes Buck žije spokojeně u své rodiny v prosluněné Kalifornii. Vše se změní ve chvíli, kdy je ze svého domova unesen obchodníky se psy a prodán do mrazivé divočiny v Kanadě, kde právě vrcholí zlatá horečka. Zde je svými novými majiteli nucen v psím spřežení tahat těžké sáně hlubokým sněhem.
Po nějaké době, kdy působí jako vůdce smečky u poštovního spřežení, je prodán novým majitelům - Halovi, Charlesovi a Mercedes. Jsou to však zcela nezkušení lidé, kteří se vydali za vidinou rychlého zbohatnutí na mrazivý sever. O psech a o spřežení nevědí téměř nic. Cestování jim proto trvá mnohem déle, než původně plánovali. Díky naprostému nedostatku zkušeností nejsou schopni se přizpůsobit drsným podmínkám severu a neustále se hádají, což ještě více zpomaluje jejich cestu. A tak se stane, že jim dojde jídlo pro psy a několik psů ze spřežení uhyne. Když dorazí do tábora zkušeného zálesáka Johna Thorntona, jsou psi už tak vyčerpaní a vyhladovělí, že se vůdce spřežení Buck odmítne pohnout z místa. Ani rány bičem a klackem ho nedonutí vydat se na další cestu. John Thornton se nedokáže dívat na to, jak Hal Bucka bije a psa mu sebere. Nakonec se spřežení pomalu rozjede, přestože je Thorton varuje, že led začíná tát a je to nebezpečné, Hal na varování nedbá a vydá se na cestu. Tající led se pod spřežením proboří a psi i s posádkou se propadnou. Tím jejich cesta za zlatem končí. Bez zkušeností to zkrátka nejde. A pokud jich ještě nemáte moc, vždycky je dobré poslechnout dobré rady od těch zkušenějších.
Zkušenosti je souhrn znalostí, které nás učí sám život Získáváme je po celý život, každou situací, kterou prožijeme. Už od malička víme, že u maminky najdeme vždycky zastání, ve školce víme, že tenhle kluk je rošťák a vždycky nás napálí a dobrého kamaráda poznáme, až když máme nějaké problémy, Řada lidí říká, že zkušenosti jsou pro praktický život důležitější, než vědomosti získané ve škole, proto se v českých školách uchytil citát „Neuč se, život tě naučí“. Nicméně zkušeností časem ukáží, že toto není úplně pravda a bez vědomostí získaných ve škole bychom byli v životě dost bezradní.
Pozor také na zkušenosti, o kterých si myslíme, že máme, ale nemáme. Patrik z komiksu si myslel, že má velké zkušenosti se sportem a dokáže určit, který tým zvítězí a který prohraje. Tato ne-zkušenost ho stála desítky tisíc, navíc ještě neměl zkušenosti s těžkými životními situacemi a utekl z domova.
Při bolení hlavy si dávají na ní lidé studený zábal. Jejich zkušenost jim říká, že studený zábal pomáhá a tak to dělají stále dokola. Jednoho dne hlava třeští po studeném zábalu jako blázen. Je to tím, že hlava bolí díky stuhlým svalům a studený zábal situaci ještě zhorší. Zde naopak pomůže teplý obklad. Problémy nastávají, když máme dobré zkušenosti s lidmi, kteří jsou ve skutečnosti opační. To nás může stát mnoho problémů.
Na závěr tu máme několik citátů od moudrých lidí:
Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví, proč. (Aristotelés ze Stageiry)
Zkušenost je drahá škola. hlupáci nechtějí do jiné chodit (Benjamin Franklin)
Hlupák se nemění, neboť čas míjí a zkušenost se mu vyhýbá (Alexandr Sergejevič Puškin)
Zkušenost je slovo, kterým nazýváme své chyby a omyly (Luciuis Annaeus Seneca)
Marek z osmičky si půjčuje peníze na svačinu a nevrací je. To se o něm všeobecně ví. Jednou přišel i za mnou, ať mu půjčím, že mi je určitě vrátím. Bylo jasné, že je nevrátí, to je jasná věc, tak jsem mu doporučil nějakou šikovnou brigádičku. Marek si ale půjčil u Helči.
Při rozhodování na základě informací člověk musí poznat, jaké informace jsou pro něj důležité a potřebné, aby se správně rozhodl. Tyhle informace musí pak dále vyhledat (třeba na internetu nebo se zeptat), popřemýšlet o nich, vyhodnotit je a díky nim potom udělat dobré rozhodnutí. Já jsem například Markovi nepůjčil. Helča to nedala, tedy v tomto případě dala.
Když člověk získá informace, správně si o nich popřemýšlí, nějak je rozebere, něco si k nim dohledá a dokáže získané informace využít při řešení svého problému, má člověk velkou šanci na to, aby udělal správné rozhodnutí.
V téhle hře si vyzkoušíš, jak umíš vyhodnocovat informace a podle nich pak určovat o jakou jde věc, místo, osobu, město a tak dááále… A čím méně budeš potřebovat dostupných informací, tím více bodů pak získáš. Máš na to?
I v životě je důležité mít VŠECHNY důležité a dostupné informace, abychom se mohli správně rozhodnout. Protože když máš dost informací, je pak tvoje rozhodování o mnoho snadnější. Jde jen o to sehnat si ty správné informace a pak je prostě pobrat do hlavy.
Tak co, poznáš známého zpěváka nebo třeba hrad?
Podívej se na video, kde tři holky soutěží v tom, kdo za 10 minut udělá nejvíc selfíček s dalšími návštěvníky obchodního centra. O vítězce rozhodují informace - kam poběží, jestli mezi kupující nebo do odpočinkové zóny, koho oslovím, kdo mě neodmítne... Důležitá je taky rychlost, nebát se odmítnutí, neptat se, přiběhnout, fotit a běžet dál.
Podívej se na video, kde tři holky soutěží v tom, kdo za 10 minut udělá nejvíc selfíček s dalšími návštěvníky obchodního centra. O vítězce rozhodují informace - kam poběží, jestli mezi kupující nebo do odpočinkové zóny, koho oslovím, kdo mě neodmítne... Důležitá je taky rychlost, nebát se odmítnutí, neptat se, přiběhnout, fotit a běžet dál.
V poslední knize o kouzelnickém učni Harrym Potterovi „Relikvie smrti“ se Harry snaží zničit viteály, které rozmístil lord Voldemort na různých místech. Viteály jsou části jeho duše a tenhle čarodejnický hnusák může být zabit jen tehdy, když všechny viteály budou zničeny. K tomu ale Harry potřebuje fakt dobré informace. Potřebuje vědět, kde je najde, jak se k nim dostane, kdo mu v tom pomůže, jak je získá a hlavně, jak je může zničit.
Díky samotnému Voldemortovi zjistil, že jeden z viteálů je ve Škole čar a kouzel v Bradavicích a má něco společného s Rovenou z Havraspáru. Tam se ale nemůže dostat, neboť všechny cesty jsou hlídané Voldemortovými posluhovači. Díky Brumbálovi se Harry a jeho přátelé dostávají do školy. Tam zjišťují, že musí najít diadém Roveny z Havraspáru, ve které je ukryt hledaný viteál. K tomu musí Harry najít její dceru Helenu, což není tak jednoduché, protože Helena je duch V tom mu pomáhá Lenka Láskorádová. Helena Harrymu zpočátku moc nevěří, nakonec jí Harry dokáže přesvědčit a dostává hádanku, díky níž ví, že má jít do komnaty poslední potřeby. Tady díky drobným indiciím nachází diadém. Pak se situace pořádně zkomplikuje a všichni málem přišli o život. Nakonec se jim podaří si životy zachránit, zničí viteál a vyráží na další cestu.
Informace – to je pro nás to, co tvoří zprávy, různý články, naučné knihy, dokumenty v televizi, různá sdělení, objasnění, nějaký důležitý vysvětlení od našich rodičů či učitelů nebo různá poučení. Informace, to jsou třeba čísla nebo znaky, údaje, vysvětlivky, povely, instrukce, příkazy a spoustu dalšího. Informace nás dělají chytřejšími. Víme a známe díky nim mnohem víc věcí. Ať už jsou důležité hodně nebo skoro vůbec. To, jak jsou informace kvalitní, můžeme poznat podle toho, kolik nás toho daná informace naučila. Jestli hodně nebo téměř nic. Informace, které máme k dispozici, budou vždycky ovlivňovat naše rozhodování v různých situacích. A vlastně ani nemusí záležet na tom, jestli jsou tyhle informace pravdivé nebo jestli nejsou. Vždycky nás budou ovlivňovat.
Tady jde o to, že si víme, jak se dobře rozhodovat. Věříme informacím a umíme je získat. Pak známe rozhodovací postup. Ten si přečti vpravo dole. Pak je dobré znát nějaké další rozhodovací metody. Ty najdeš v rozhodování dole. Pak už jen vybereme to nejlepší možnost a je rozhodnuto.
Tady je důležité mít spoustu vědomostí, které máme ze školy, když se učíme sami doma, když posloucháme zajímavý rozhovor, když si přečteme zajímavou knihu nebo když nám někdo něco vysvětlil. Čím víc vědomostí člověk (nebo tedy – čím plnější tuhle složku) má, tím má i větší šanci na dobré rozhodnutí. Potřebuji nový mobil nebo lyže a rozumím tomu, tak udělám dobré rozhodnutí velmi jednoduše. To samé platí o testu ve škole. To samé platí o soutěži, kde sázím ne své vědomosti. Když umím, tak je to raz dva.
Znáš zákony a pravidla v České republice? Víš, že sázet o peníze je do 18ti let zakázáno? V této hře si ověříš své znalosti zákonů, podle kterých to tady funguje. Pokud si věříš, můžeš si na své vědomosti i vsadit. Tím můžeš získat daleko více bodů, anebo je taky ztratit. Záleží na tom, jak velké jsou tvoje vědomosti.
10 % hráčů má výborné vědomosti a odpovědělo na všechny otázky správně.
Budeš i Ty mezi nimi?
Sázení o peníze je v České republice do 18ti let zakázáno!
Je to jako ve škole, kdo je připraven na zkoušení, ten dostane dobrou známku. Kdo, ne – ten to zkouší uhádnout. Většinou marně. Stejné je to i s rozhodováním: Kdo ví, jak se rozhodovat, ten se zpravidla rozhoduje dobře.
Je to jako ve škole, kdo je připraven na zkoušení, ten dostane dobrou známku. Kdo, ne – ten to zkouší uhádnout. Většinou marně. Stejné je to i s rozhodováním: Kdo ví, jak se rozhodovat, ten se zpravidla rozhoduje dobře.
Vědomosti – tenhle pojem si představte jako „Nová složka“, když si jí vytvoříte na ploše na vašem počítači. Díky učení, škole, vzdělávání, vlastnímu učení do téhle složky přidáváš nové a nové pojmy, nová slova, nové představy, nové názory, nové informace, nové teorie, nové učení, nové historické události a ještě spoustu dalších nových věcí! Až je ta složka nějakým způsobem naplněná, najdeš si v ní všechno svoje vnímání, poznávání sebe, ostatních i okolního světa, svoje myšlení, zapamatovávání si, různé vzorečky, nové správná slova, všelijaké experimenty, ale i tvoje životní zkušenosti. (O zkušenostech jsme si už povídali.).
V téhle složce najdeš ale například i to, jaké zkušenosti a zážitky měli generace před náma (např. vědomosti o druhé světové válce, o Rakousku Uhersku a mnoho dalšího!), ale pak tam určitě také objevíš svoje vlastní zážitky a zkušenosti, které jsi během svého života posbíral.
Matěj z pohádky Nejkrásnější hádanka byl pěkný kujón a měl tak velké vědomosti v luštění hádanek, že ho nikdy nikdo nepřehádal. Ani chviličku nezaváhal, když se dozvěděl, že princezna Rozmarýnka nabídla odměnu tomu, kdo ji přehádá.
Před zámkem stojí obrovská fronta hadačů, kteří prahnou po odměně. Nejsou moc úspěšní a Rozmarýnku to brzy přestane bavit, proto nechá vyhlásit, že ten, kdo neuhodne její hádanky, přijde o uši a špičku nosu. Hned nastalo haló. Najednou si nikdo nevěřil a všichni začali prchat pryč od zámku – princ, boháč i chlapík z chudších vrstev. Zůstal jen jeden, Matěj, který si natolik věřil, že vsadil na své vědomosti uši i nos.
Nevěřil mu nikdo a všichni si z něj tropili legraci a nazývali jej princem z Nemanic, tedy že je pako. Princezna byla sympatická i chytrá, ale ukázalo se, že takové vědomosti jako Matěj prostě nemá. Ten ji s přehledem přehádal. Naštěstí ona nevsadila ani uši, ani nos, jen pořádnýho hubana na tvář, tedy vlastně pusu neboli polibek.
Matěj tak díky svým vědomostem získal dobré postavení, nějakou tu zlatku a později i dívku svých snů. A tak to má být. Kdo umí, ten umí, tak to prostě je.
Řada lidí má plno vědomostí o všem možném, ale nevyužívá jich. To jsou vědomosti k ničemu. Důležité je učit se pro život, abychom mohli naše vědomosti běžně využívat.
Jak se rozhodujeme, když se rozhodujeme podle dovedností? Don't worry, je to easy. Když máš vědomosti o rozhodování, tak to víš, ale když máš rozhodovací skilly, tak to děláš. Vybíráš tu nejlepší možnost, která se Ti při rozhodování nabízí. A děláš to běžně. Prostě se rozhoduješ podle svých dovedností a skillů, který jsi nastřádal v průběhu celého svého života. A tyhle skilly jsi získával tím, že jsi na něčem usilovně makal nebo makala. To neplatí jen o rozhodování, ale o řadě dalších skillech – ve sportu, technice, umění… A když přijde ta chvíle, tak si na sebe vsadíš, protože víš, že to dáš.
Patrik
V týhle cool gamese si teď zkusíš, jak se vlastně dokážeš rozhodovat, hele. Tvůj request bude co nejrychleji zjistit, jakou známou týpku nebo týpka máme na mysli. Abys jí nebo jeho uhodl, tak k tomu budeš potřebovat ňáký svoje vědomosti. Budeš totiž muset přemýšlet nad informacemi, které Ti o hledané osobě dáme. Ale aby toho nebylo málo, tak ne že budeš jen hádat. Budeš taky muset ukázat, jaký rozhodovací skilly máš a jak se vlastně umíš rozhodovat. Dobře nebo máslošky?
Kámooo… Jenom 10 % ze všech gamerů se úspěšně dostalo pod 20 minut.
Zandáš to taky tak? Troufneš si?
NEZAPOMEŇ – čím lepší skilly máš, tak tím máš i větší chance na to, že se rozhodneš správně.
Každý z nás něco umí, někdo dobře zpívá, jiný dobře paří hry na počítači, další zas umí dělat srandičky. Musím v tom být, ale fakt dobrej, abych si na sebe vsadil. Pokud ne, je třeba na sobě makat. Členové neumí moc cvrnkat s krabičkou. Přesto do toho šli. Když jde o legraci, tak je to OK.
Každý z nás něco umí, někdo dobře zpívá, jiný dobře paří hry na počítači, další zas umí dělat srandičky. Musím v tom být, ale fakt dobrej, abych si na sebe vsadil. Pokud ne, je třeba na sobě makat. Členové neumí moc cvrnkat s krabičkou. Přesto do toho šli. Když jde o legraci, tak je to OK.
Kdo by neznal Rona, kámoše Harryho Potter.a a Hermiony Grangerové. V první knize spisovatelky J. K. Rowlingové se společně zajímají o kámen mudrců. A právě Ronovy schopnosti a vědomosti významně pomohou při cestě za záchranou kamene mudrců v bradavickém podzemí. Ron umí hrát dobře šachy, ale není si úplně jistý, jestli na tyto své dovednosti má vsadit svůj život. Nakonec to udělá a hraje důležitou šachovou partii, kde předvede své šachové dovednosti. Pomocí nich se mu podaří zvítězit, což umožní Harrymu dotáhnout misi do vítězného konce. Na konci školního roku pak dostane Ron od ředitele školy 50 bodů za „nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice viděly za dlouhá léta“ a pomůže tak Nebelvíru k vítězství školního poháru.
Biblický král Šalamoun, král Izraele, se zase proslavil svým moudrým rozhodováním a lidé za ním přicházeli pro spravedlivé rady. Jednoho dne přišly k jeho dvoru dvě ženy a prosily o pomoc. První žena řekla: „S touto ženou žiji ve stejném domě. Před pár dny se nám oběma narodilo dítě. Její dítě zemřelo, ale ona ukradla to moje a nyní tvrdí, že patří jí.“
„Ne, to tvoje dítě zemřelo!“ vykřikla druhá žena. „Tohle dítě patří mně, poznám přece, že je moje!“ Pak král Šalamoun udělal překvapivé rozhodnutí, které bralo lidem dech svou neuvěřitelnou krutostí: „Přineste meč!“ přikázal král Šalamoun jednomu ze svých strážců. Když ho muž donesl, král Šalamoun mu poručil: „A teď to dítě rozsekni na dvě poloviny a každé ženě dej jednu půlku.“
Dítě ale ve skutečnosti zabít nechtěl. Avšak jedna z žen zvolala: „Ano, zabij to dítě, ať ho nemůže mít ani jedna z nás!“ Ale druhá žena zaprosila: „Můj pane, nezabíjej to dítě. Dej ho té druhé ženě a nech ho žít.“ Král Šalamoun poznal, že tohle je skutečná matka, a vrátil jí její dítě.
Dovednosti, right? Každý z nás to slovo už aspoň jednou slyšel. No jo, ale co to teda ty dovednosti sakra znamenají? DOVEDNOSTI vlastně znamenají to, jak šikovej nebo zručnej jseš v nějakých činnostech nebo aktivitách, chápeš. Jednoduše „dovednosti“ jsou tvoje skilly. Takže máš třeba skillly v basketbalu. Takže máš dovednost hrát dobře basketbal. Chystáš ten princip, ne? Jde prostě o to, kolik máš skillů, jak dobrý skilly máš, v čem máš ty skilly, a tak. Každej tvůj jeden skill se vlastně ukazuje tvému okolí tím, co dobře umíš. A všechny tyhle skilly se ti můžou hodit v různých odvětvích tvého života!
Mirek se vždycky chtěl podívat do Itálie a nejednou měl šanci. Spolužák Jirka se něj obrátil s nabídkou, že by mohl jet s nimi, protože jeho brácha nemůže. Musí se ale rozhodnout velmi rychle.
Mirek volal okamžitě rodičům, kteří mu telefon nebrali. Mirek začal uvažovat: Itálii chce vidět, program se mu líbí, Jirka a jeho rodiče jsou prima, cena je dost dobrá, čas v tu dobu má. Dál přemýšlel, co pro to musí udělat. Musí přesvědčit rodiče, to nebude problém, jen musí vybrat správnou chvíli, což je dneska večer.
Odpoledne uklidí svůj pokoj, kuchyni a připraví rodičům něco dobrého. Pak musí mít ty peníze. Rodiče možná přispějí, něco má a zbytek si někde vydělá, ale kde? Karel chodí skládat balíky a nedávno mu to nabídl, nebo může pro mamku vyplňovat nějaké formuláře v počítači. Ta by mu ale pak nic nepřispěla a vše by si musel vydělat. Domluví se s Karlem na dva měsíce. A je to!
Hodina přemýšlení během češtiny a rozhodnutí je na světě. O přestávce šel Mirek za Jirkou, že jeho nabídku přijímá.
Toto je mistrovská úroveň v rozhodování, kterou já nedal. Vsadil jsem velký peníze na zápas, kde jsem neznal ani názvy týmů. Netušil jsem ale, kolika lidem způsobím problémy a depku. Rodiče se mnou zažili hustopeklo, táta měl problémy s penězi na opravu auta a málem přišel o práci. Pro kamarády to byla také celkem rychta, protože se mi stále snažili pomoci. Vedle toho jsem zaměstnal třídního, školního psychologa, chodil jsem adiktologovi, měl přísný režim, prostě mega pruda, ale zabralo to.
Tímto úvodem chci naznačit, že při rozhodování je třeba myslet na to, co moje rozhodnutí způsobí – mně, rodičům, kamarádům, spolužákům a dalším lidem. Musím být také připraven nést za své rozhodnutí vinu a popřípadě i přijmout trest.
V této hře si vyzkoušíš různé druhy rozhodování. V šesti kolech si ověříš znalosti zákonů, v modelových příbězích zjistíš, jakou máš schopnost správného rozhodování a také si vyzkoušíš na vlastní kůži riziko sázky na náhodu, když budeš sázet získané body. Hra tě seznámí s rizikovým sázením, vysvětlí ti, jak se zodpovědně rozhodovat a přemýšlet o důsledcích tvého rozhodnutí.
Rekord v této hře je … bodů.
Vyrovnáš ho, nebo dokonce překonáš?
Za rozhodnutí a činy, které uděláš teď, jsi zodpovědný(á) i v budoucnu.
nová hra
vyzkoušet
Tomáš vyzývá veroniku k tanečnímu betlu, přestože ví, že Veronika je dobrá tanečnice, má tanec ráda a navíc sportuje. To samé ví Veronika o Tomášovi. Ví ale, že pokud se rozhodne do toho jít, tak sázku prohraje a skončí na ulici jako bezdomovec. Má totiž informace, které jí jednoznačně radí, jak se rozhodnout. Stačí se podívat na toto video.
Tomáš vyzývá veroniku k tanečnímu betlu, přestože ví, že Veronika je dobrá tanečnice, má tanec ráda a navíc sportuje. To samé ví Veronika o Tomášovi. Ví ale, že pokud se rozhodne do toho jít, tak sázku prohraje a skončí na ulici jako bezdomovec. Má totiž informace, které jí jednoznačně radí, jak se rozhodnout. Stačí se podívat na toto video.
Eragon je na počátku tohoto filmového příběhu jen obyčejný sedlák, který se za pomoci svého učitele, rádce a přítele Broma a dračice Safiry stane dračím jezdcem, což je docela prima povolání. Spolu s nimi se vydává na dlouhou cestu na pomoc národu Vardenů. Jednou v noci se Eragonovi ve snu zjeví nelítostný Stín Durza v podobě elfské princezny Aryi a prosí ho, aby ji zachránil. Je to Durzova past, do které chce Eragona vlákat. Ten se rozhoduje, zda má princeznu Aryu zachránit. Jeho přátelé tuší, že je to past a snaží se jej od tohoto úmyslu odradit. Eragon se však postaví dokonce i proti Bromovi a své dračici Safiře, která ho také nabádá k tomu, aby pokračoval ve své důležité cestě na pomoc Vardenům.
Eragon se rozhodne vydat na záchranu princezny, nemá však ani plán, ani nepřemýšlí o tom, co se může stát, když to nevyjde. Utká se v boji s Durzou a moc mu to nejde, protože Durza je prostě o něco lepší. Už to vypadá fakt blbě, když se objevuje jeho přítel Brom a zachraňuje mu život. Skvělé, ale Brom přitom přichází o život. Smůla. Eragon nepřemýšlel o tom, co jeho rozhodnutí způsobí. Přecenil své bojové umění a díky tomu přišel o svého rádce a učitele. Dobrá zpráva je, že se mu podařilo zachránit princeznu Aryu z rukou Durzy.
Tvá rozhodnutí a tvé činy budou mít určité důsledky vůči tobě a TY jsi za ně zodpovědný(á). Nikdo jiný. Z tohoto důvod musíš přemýšlet, co Ti tvá rozhodnutí způsobí. Zároveň je důležité respektovat život ostatních a přemýšlet o důsledcích svých rozhodnutí s ohledem na ně. Člověk by měl dělat svá rozhodnutí ve prospěch ostatních, resp. v určitém vyšším zájmu, nebo jim alespoň neublížit.
Král Jan Lucemburský by výtečný bojovník, který se zúčastnil mnoha vítězných bitev, ale v bitvě Kresčaku udělal fakt nezodpovědné rozhodnutí. Zcela slepý své družině nařídil, aby ho dovedli k protivníkům „na dosah meče“. Bez zraku neměl šanci, i když válečnické zkušenosti a dovednosti měl obrovské. V této bitvě padl a odešel do věčných lovišť.
Jeho synek Karel IV. byl podobný týpek jako otec, i kdž byl císař. I on se účastnil řady bitev a rytířských turnajů až do 35 let, přestože věděl, jak dopadl jeho otec. V jednom z turnajů byl zasažen dřevcem do obličeje, díky čemuž se dolní čelist zarazila do hlavy a byla poškozena i krční páteř s míchou. V nehybné poloze strávil dlouhé týdny. Díky lékařům se z toho dostal a mohl tak uskutečnit mnoho státnických rozhodnutí, ale po celý život nemohl otáčet hlavou, protože jeho hybnost byla výrazně omezena. Hlava byla vykloněna na stranu ve strnulé pozici a trpěl trvalými bolestmi. A k do za to může? Jedno blbé rozhodnutí.
