Sázení může znít jako zábava, ale ve skutečnosti může přinést spoustu problémů – potíže v rodině, s kamarády, ve škole i na sportovišti. Naštěstí jsem potkal spoustu přátel a odborníků, kteří mi ukázali, že skutečné štěstí je žít klidný a naplňující život. Díky nim jsem se dostal z této spirály a teď už jsem OK. Klíčem je mít podporu blízkých, rodiny a přátel. Vždy existuje cesta ven, stačí udělat ten první krok.
Pokud znáš někoho, kdo má problémy se sázením, zde jsou nějaké zkušenosti, co pomohlo mě osobně:
Spolužáci:
Informovali učitele a také školního preventistu. Bral jsem to jako podraz, že mě práskli.
Ani na moment nepodporovali mého sázkažského koníčka.
Snažili se dělat věci, které mě baví.
Otevřeně jsme diskutovali s adiktologem o problematice sázení, kterého pozvali na přednášku.
Na nástěnce se objevily informace o nebezpečí sázení.
Rodiče:
Mluvili se mnou o mém problému a podporovali mě.
Chtěli, abych se okamžitě vrátil k fotbalu, dokonce mě tam vozili.
Spojili se na adiktologem a dokonce mě donutili tam chodit na schůzky.
Kamarádi:
Neustálé mi nabízeli alternativní zábavu místo sázení.
Hučeli do mě jaké má moje sázení možné následky a rizika sázení.
Posílali mi tyto informace o nebezpečí sázení online.
Učitelé:
V mém případě třídní učitelka s námi otevřeně diskutovala o problematice sázení s celou třídou, což bylo velmi nepříjemné.
Před tím konzultujtovala můj probém se školním preventistou a okresním adiktologem.
Školní preventista měl tlačil k komunikaci s rodiči.
Každý z nás občas zabloudí nebo udělá nějakou hloupost. Klíč je v tom poznat, když to s námi jde z kopce, a nebát se požádat o pomoc kámoše, rodinu nebo někoho jiného. Fakt, rizikové sázení může dost rozsypat každého v našem věku, ale když máš vedle sebe ty správný lidi a nevzdáš to, můžeš to zvládnout. Měj na paměti, co všechno můžeš v budoucnu dokázat.